Legenda říká: ,,Odlehlé a izolované údolí Livet ve Skotsku předurčilo palírnu k nezákonné destilaci.“ Právě tam se její zakladatel George Smith naučil své řemeslo. Ukrytý před celníky a vojáky, mezi kopci a vydatnými prameny, měl čas pomalu destilovat a zdokonalovat whisky, která se později stala světoznámou.

V srpnu roku 1822 přicestoval do Skotska král Juraj IV. na státní návštěvu a požádal o ochutnání známé whisky Glenlivet – v té době to byl „nelegální dram“, ale ani to krále nezastavilo. O 2 roky později a po změně legislativy George uviděl svou příležitost a šel do Elginu, aby získal licenci a stal se tak prvním legálním lihovarníkem ve farnosti Glenlivet. Koncem 30. let 19. století lihovar vyráběl více než 200 galonů týdně. O několik let později se k němu přičlenila společnost Andrew Ushers & Sons of Edinburgh ve funkci obchodních zástupců, kteří pomohli šířit pověst této whisky.

Po smrti George Smithe, 27. listopadu 1871, připadl úkol pokračovat v jeho životní práci jeho nejmladšímu synovi Johnu Gordonu Smithovi. Konkurenti, kteří se zoufale snažili převzít jméno „Glenlivet“, aby využili jeho slávy, John našel řešení v malém, ale výkonném třípísmenném slově. Tvrdě bojoval za jejich práva a v roce 1884 společnost přejmenovali na ,,The Glenlivet“. Když skončila prohibice, přihlásili se Američané – a byli žíznivější po kvalitních „single-malts“ více než kdy předtím. Jedním z prvních velkých zákazníků byla společnost Pullman Train Company, která začala na svých trasách podávat miniaturní láhve a pomohla tak rozšířit značku po celém kontinentu.

Voda používaná k výrobě je bohatá na minerály a pochází z Josie's Well ze Skotska. Výrazně pomáhá formovat chutě během rmutování a fermentace, zatímco specifická výška a šířka destilačních měděných kotlů vytváří jemný a komplexní charakter této whisky.